Články zdraví...
Angrešt podporuje zažívání i tvorbu zdravé pokožky
Angrešt – či srstka obecná (Grossularia uva crispa) je velice zdravé ovoce a v lidovém léčitelství byl užíván jako prostředek proti zácpě, vyššímu krevnímu tlaku a anémii. Angrešt čistí střeva, zlepšuje trávení, ale také podporuje tvorbu zdravé pokožky a vlasů.
Plody angreštu (bobule s barvou od téměř bílé přes žlutou, zelenou, načervenalou až tmavě červenou) mají vysoký obsah ovocných kyselin (převažuje kyselina citrónová), pektinů a vitaminu C. Obsahují také vitamín E, B, karoten, minerály – železo, draslík, vápník, hořčík a zinek. Plody mají také 5 – 15 % cukrů převážně glukózu a fruktózu a vlákninu.
Co se týče konzervování, plody lze kompotovat i mrazit, připravuje se z nich víno, ovocné saláty i dezerty. Z angreštu se dělá rovněž čatní, které se podává jako příloha k masu teplému i studenému – podobně jako třeba kečup.
Angreštové čatní
Potřebujeme kilogram bobulí angreštu, 500 g cukru, 2 dl octa, 2 stroužky česneku, půl lžičky zázvoru, cukr, špetku hřebíčku, kmínu skořice, pepře a chilli. Očištěný angrešt (bez stopek a okvětí) rozvaříme, přidáme ocet, sůl, cukr, lisovaný česnek a mleté koření. Za stálého míchání ještě 20 minut povaříme. Horké pak naplníme do sklenic, uzavřeme, postavíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Angreštová omáčka
K její přípravě je potřeba 500 g angreštu (bez stopek a okvětí), 2 lžíce citrónové šťávy, 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce cukru, 50 g másla, 2 dl smetany, špetku soli a trochu vody na zalití. Překrájený angrešt povaříme s vodou a mícháme, aby se nepřipaloval, potom i s vodou prolisujeme. Z másla a mouky vytvoříme jíšku, zalijeme ji prolisovaným angreštovým protlakem, osolíme, dochutíme citrónovou šťávou a cukrem a za stálého míchání povaříme. Do prochladlé omáčky potom zamícháme smetanu. Omáčku podáváme k pečeným a grilovaným masům, ale i k ovocným knedlíkům a moučným jídlům.
Naučte se, jak snížit přísun cukru a přesto mlsat – nyní však zdravěji!
Vysoký příjem cukru je problém, který ovlivňuje mnoho žen (a nejen žen), a který je spojen s mnoha problémy, od přibírání až po velice závažné zdravotní problémy. Snížení příjmu cukru má skutečně veliké dopady na naše celkové zdraví. Naučte se teď tedy s námi pár triků, jak obsah cukru v jídle snížit tak, aby byla změna co možná jen nejpříjemnější.
Přebytek konzumace cukru je v dnešní doba docela závažným problémem pro téměř každého, nezáležíc přitom na jeho váze. Nadmíra používání cukru vede k závažným onemocněním. Cukr je jako přísada do jídla považována vysloveně za takového ďáblíčka, od kterého je raději zůstat na míle vzdálený. Ale vzhledem k tolika sladkým lákadlům, které okolo nás existuje asi úplně všude, je zcela nemožné se tohoto pravidla držet. Je pravda, že jsou mezi námi lidé, kteří jsou natolik disciplinovaní, že svoji potřebu po sladkém uspokojují přírodním cukrem v ovoci, ale těch lidí je oproti té druhé skupině, o poznání méně. Abychom snížily obsah cukru v našem jídle, musíme začít postupně.
Snižte přísun cukru
Prvním cílem by mělo být pravidlo, že nesníme více než 40 gramů cukru denně. Proto, abychom byli schopni tento omezený přísun cukru kontrolovat, měli bychom se naučit kontrolovat označení s množstvím cukru, tuků, sacharidů, apod., které se nachází na obalu výrobků. Nebude nás však zajímat jen toto, ale také nutriční kvality výrobku.
Pijte zeleninové i ovocné šťávy – v létě osvěží a obnovují síly!
Úterý 28. 6. 2011 | AUTOR: Irena Voříšková | Zdravé mlsání
Ovocné a zeleninové šťávy přirozeným způsobem obnovují vitalitu našeho organismu, především vysokým obsahem vitamínů, minerálů a dalších významných látek. Pití čerstvě vylisovaných šťáv čistí a detoxikuje organismus, podporuje správné trávení, dodává tělu energii a vitalitu a v létě dává našemu tělu i potřebnou tekutinu.
Nedoslazované šťávy pro naši linii daleko prospěšnější než doslazované džusy či jiné přeslazené nápoje. V létě je úplně nejlepší zpracovávat takto plody z vlastních zahrádek, to může ten kdo je vlastní, nebo domácí, nedovážené ovoce – dovozem totiž plody trpí a nemáme nikdy záruku, zda jsou nejen čerstvé, ale zda byly sklizeny ve správnou dobu – dostatečně zralé. To vše snižuje kvalitu plodů.
Proto by měl být podíl konzumovaných plodů z tuzemské produkce v našem jídelníčku vyšší, než exotického ovoce, kterým si ale rovněž můžeme jídelníček zpestřit.
Některé plody jsou však „neodšťavitelné“ – jako třeba banány, příliš moučná jablka, přezrálé broskve či meruňky a podobně. Nevadí – do podoby nápoje je můžeme rozmixovat ve šťávě z jiného ovoce – vznikne tak víc možností kombinací a tím i chutí. Mixované nápoje navíc můžeme ochutit mraženým ovocem a pochutnat si na osvěžujícím chladném drinku.
Zeleninové šťávy – například z mrkve, petržele či celeru, i některé nápoje z ovoce, zase lze dochutit různými rozmixovanými bylinkami, či obilnými klíčky, vzniknout tak chuťově zajímavé koktejly.
Zdravé nápoje můžeme připravit z plodů zahrádky – například z rybízu, jehož bobule obsahují zejména vitamín C, zvláště černý rybíz – ten má též ze všech bobulovin největší podíl ovocných kyselin, plody nemají vysokou energetickou hodnotu, obsahují hlavně hodně vody. Na vitamín C je bohatý i angrešt, který obsahuje také vitamíny skupiny B a minerály – hořčík, vápník a draslík. Bobulovité plody se hůř zpracovávají v odšťavovači – lze je mixovat a pak propasírovat, nebo zpracovat šnekovým lisem.
Využit lze i ovoce z našich lesů a strání – třeba borůvky - jejich barviva mají příznivý vliv na regeneraci očního purpuru a zvyšují zrakovou ostrost. Jsou bohaté na vitamíny, a to zejména vitamín C, vitamíny skupiny B a beta-karoten. Z minerálů to je hořčík, vápník, fosfor a síra. Ostružiny mají především také hodně vitamínu C, mědi a hořčíku. Bioflavonoidy chrání před volnými radikály a působí tak preventivně proti procesu stárnutí. Stejně tak jako maliny.
Milovníci zeleniny zase ocení mrkvové, špenátové a rajčatové šťávy. Z mrkvových jsou nejlahodnější šťávy z karotky. Mrkev obsahuje betakaroten – provitamín vitamínu A, jehož má rekordní obsah - pomáhá proti šerosleposti a únavě očí. Dále obsahuje selen – stopový prvek pomáhající z těla odvádět volné radikály, z minerálů pak má mrkev vitamíny D, E, K. Mrkev díky svému obsahu prospěšných látek zastavuje proces stárnutí a omlazuje, podporuje růst vlasů a nehtů a pečuje o hezkou pleť, posiluje srdce a krevní oběh a celkovou imunitu organismu.
Rajčatová šťáva, která se snadno vyrobí, obsahuje antioxidant lykopen, díky kterému mají zralá rajčata protirakovinové účinky. Lykopen posiluje imunitu, chrání pleť před negativními vlivy UV záření a vznikem vrásek. Pokožce, vlasům a nehtům prospívá v rajčatech i biotin, kyselina listová zase podporuje krvetvorbu.
Tip Moda.cz Ovocné šťávy řeďte vodou nebo minerálkou, nápoj má pak menší kalorickou hodnotu, navíc více osvěží.
Vyzkoušejte: Mrkvový koktejl s roketou
Nakrájíme 150 g mrkve, rozmixujeme ji se šťávou z půlky citrónu, se 150 ml minerálky, s 50 ml bílého jogurtu a s 10 lístky rokety. Můžeme přisladit půlkou lžičky hroznového cukru, případně víc naředit minerálkou.
Zdroj fotografií: Fotolia.com
Léčba pomocí bylinek - druhy bylinek
Myrta obecná, netřesk, ostružiny, ostropestřec, oves, pampeliška, petržel, pistácie, pohanka, pórek, puškvorec, rozmarýn, řebříček, skořice, šalvěj, šípek. V následujícím článku se dozvíte, k čemu jsou tyto bylinky dobré a tipy, jak je využít.Myrta obecná
Sice ji známe spíše jako pokojovou rostlinu, ale můžeme ji využít i jako léčivou bylinku, která má dezinfekční účinky. Působí také na kožní choroby (ekzém, lupénka), zánět dutin a zánět močového měchýře. Zevně lze myrtu použít jako kloktadlo. Ve formě koření přidaného do jídel účinkuje při zažívacích problémech.
Netřesk
Netřesková šťáva se svým složením podobá aloe vera.
Použití:
- jako napářka pro vyčištění pleti
- k léčbě popálenin ze slunění (stahuje a chladí)
- k odstranění bradavice a kuřího oka
- ke zmírnění svědění po hmyzím štípnutí
- na otoky, řezné rány, jakékoliv poškození pokožky
Tip: šťávu zmrazte a budete mít do zásoby k dalšímu použití.
Listy lze využít do koupele (osvěží pokožku). Rozříznuté listy se vnitřní stranou přikládají na příslušná místa, nebo se aplikuje přímo samotná šťáva. V listech najdeme betakaroten, vitamin C, E, mangan, hořčík, zinek, chrom, měď, saponiny (přispívají k pročištění organismu).
Ostružiny
Ostružiny obsahují velké množství vápníku, což prospívá kostem a zubům. Díky tomu, že ostružiny na sebe vážou měď, snižují nervozitu a rozrušení. Vysoký obsah vitaminu C zase podporuje imunitu.
Čaj z ostružinových listů pomáhá léčit zánět dutiny ústní, kašel a chrapot.
Při zvětšené štítné žláze účinkuje ostružinová šťáva, která také celkově dodává tělu energii a elán.
Ostropestřec mariánský
Tento vysoký bodlák se často pěstuje pro svůj vzhled, nicméně má také léčivé účinky. Semena rostliny podporují produkci žluče, chrání játra před toxiny, zvyšují vylučování nežádoucích látek z těla.
Využití nalézá zejména při jaterních problémech v důsledku konzumace alkoholu nebo jiných toxinů.
Ostropestřec ulevuje i po nadměrné konzumaci alkoholu, nebo po těžkém jídle. Rada: rozžvýkejte 10 zrnek, spolkněte a zapijte.
Oves
Už v dávných dobách se oves používal jako antidepresivum. Dokáže zklidnit, stimuluje štítnou žlázu a hormon estrogen.
Nejčastěji oves konzumujeme ve formě ovesných vloček.
V lidovém léčitelství je oves doporučován při bolestech v krku, žaludečních a kožních problémech.
Oves umí snížit hladinu cholesterolu a celkově posiluje organismus při rekonvalescenci.
Oves se přidává do preparátů na zklidnění pokožky při atopické dermatitidě.
Pampeliška (Smetánka lékařská)
Pampeliška se užívá již celá staletí, a to například ke snížení hladiny cukru v krvi. V počátečních fázích cukrovky se doporučuje jíst několik čerstvých stonků každý den.
Pampeliška očišťuje krev, snižuje opotřebovávání kostí a chrupavek a podněcuje tvorbu a vylučování moči (přičemž nevyplavuje draslík).
Tip: připravte si salát z mladých pampeliškových listů, doplníte potřebné vitaminy!
Čaj z mladých listů pampelišky ovlivňuje ledviny, játra, žlučník (povzbuzuje k aktivitě, působí močopudně, odplavuje z těla jedy). Čaj si připravte si hrsti listů, vařte je asi 10 minut a dalších 10 minut luhujte. Pijte denně 3 šálky po dobu 3 týdnů.
Pampeliška působí dobře i na pocuchané nervy.
Petržel
Petržel působí močopudně, čistí močový měchýř a pomáhá vyplavovat z těla škodlivé látky.
Čaj: nasekejte petrželovou nať a asi 2 lžíce spařte 2,5 dcl vroucí vody a nechejte luhovat 10 minut. Popíjejte 3 šálky za den.
Petržel mimo jiné povzbuzuje chuť k jídlu a ulevuje od plynatosti.
Odvar, připravený ze semen, účinkuje na bolest hlavy, astma a podrážděný žlučník.
Čerstvá petrželová šťáva se doporučuje při bolesti zubů, jako prostředek proti vším, nebo jako přípravek pro lesk vlasů.
Pistácie
Pistácie posilují nervy a jsou významným zdrojem železa (podobně jako luštěniny či čočka) a mědi.
Pravdou je, že obsahují také hodně tuků, ovšem v převážné míře se jedná o nenasycené mastné kyseliny, které zdraví prospívají.
Pohanka
- Obsahuje spoustu vitaminů, minerálních látek, vlákninu a esenciální kyseliny
- Příznivě ovlivňuje zažívací ústrojí a snižuje hladinu škodlivého cholesterolu
- Je vhodnou potravinou pro bezlepkovou dietu
Pórek
- Pórek odvodňuje, účinkuje proti kašli a dokonce zlepšuje hlas. Rovněž podporuje léčbu artritidy, dny a zánětu močového měchýře.
- Vývar z pórku (vaří se zhruba hodinu) se používá na dětský průjem.
- Pórek utlumí bolest po vosím nebo včelím bodnutí.
Puškvorec
Jeho užití je zejména proti revmatismu, na ekzémy, špatně se hojící rány. Dokáže posílit organismus slabých jedinců (např. po nemoci, ve stáří apod.).
Koupel: ve 2 litrech vody spařte 150 g puškvorce a přilijte do koupele, která by neměla trvat déle než 20 minut.
Rozmarýn
Rozmarýn obsahuje éterické oleje, které napomáhají prokrvování těla a povzbuzují oběh krve.
Koupel: V jednom litru vody spařte 50 g rozmarýnových jehliček, nechejte půl hodiny odstát a přilijte do koupele. Koupejte se alespoň půl hodiny.
Řebříček obecný
Působí dezinfekčně, močopudně a tonizačně. Zlepšuje trávení, dodává chuť k jídlu. Čaj z řebříčku účinkuje na menstruační křeče.
V lidovém léčitelství bylina pomáhá při nachlazení, pálení žáhy, bolesti zad, revmatických bolestech. Řebříček má vliv na kostní dřeň (podporuje krvetvorbu).
Čaj: 3 lžíce řezané natě spařte v půl litru vody a nechejte čtvrt hodiny luhovat. Jeden vychlazený šálek pijte jednou denně.
Řebříček aktivuje látkovou výměnu, zejména v žaludku a střevech.
Skořice
Skořicová kůra obsahuje vonné silice, které povzbuzují oběh krve, tlumí záněty organismu, redukují hladinu cukru v krvi, blahodárně působí při střevních problémech a alergiích.
Můžete ji konzumovat třeba ve formě skořicového čaje.
Šalvěj
Šalvěj urychluje a podporuje hojení ran, zklidňuje a ulehčuje odkašlávání.
Zklidňující šalvějový čaj: 2 díly sušené šalvěje a 1 díl sušeného chmele přelijte vroucí vodou a nechejte luhovat asi 10 minut. Popíjí se horké, maximálně 3 šálky za den.
Pokud vás trápí bolest v krku při nachlazení, kloktejte buď vlažný šalvějový čaj nebo 5 kapek éterického oleje smíchaného s vodou.
Inhalace při bolestivé menstruaci: Do horké vody nakapejte asi 15 kapek šalvějového oleje, promíchejte a po dobu asi 10 minut inhalujte. Opakujte dle potřeby, maximálně však 3x za den.
Ve starých receptech najdeme doporučení na každodenní žvýkání 5 šalvějových listů (je prevencí cukrovky).
Šalvěj zmírňuje pocení, takže je vhodná pro lidi se zvýšeným pocením.
Tip: variantou šalvějového čaje jsou šalvějové tablety, které jsou k dostání v lékárně.
Šípek
Představují významný zdroj vitaminu C. Šípek je využíván převážně k přípravě čaje – povzbuzuje při jarní únavě, pomáhá při zánětu močových cest a při zácpě.
Čaj: Lžíci šípků rozdrťte a po dobu jedné hodiny nechejte vyluhovat v 0,5 litru studené vody. Pak směs čtvrt hodinu vařte. Pijte horké a popřípadě doslaďte medem.